Výlet do Corolly

Takže jak už jsem se zmínil minule, minulý víkend jsem opět zavítal na vnější pobřeží Severní Karolíny (na tzv. Outer Banks), tentokrát do městečka Corolla. Pokud jste nečetli příspěvek a neviděli fotografie z mé první návštěvy, se můžete podívat na Víkend v Nags Head. Ve skutečnosti Corolla je od Nags Head vzdálena pouze 30 mil, takže jsem neobjevoval zcela neznámou oblast, ale naopak jsem podruhé zavítal na stejná místa. Nicméně tato místa rozhodně stojí za vidění i vícekrát, takže jsem toho rozhodně nelitoval.
Před cestou jsem se ale rozhodl opět trochu investovat do svého auta. Při cestě do Morgantonu jsme totiž jeli s J.R.em v dešti a moje „gumy“ se vzorkem 1 mm nás na silnici moc nedrželi, nemluvě o tom, že při vyšších rychlostech moje auto tancovalo i za sucha. Proto jsem se rozhodl zakoupit nové pneumatiky a nechat seřídit řízení, aby to naše cestování bylo trochu bezpečnější. To všechno se mi podařilo zrealizovat v pátek během dne, takže jsme s JRem utekli z práce trochu dříve a vyrazili na cestu. Abyste měli představu, jedná se o vzdálenost asi 400 km, takže nám to zabralo nějakou tu hoďku se tam dostat.
Cesta ovšem byla pohodová, na dálnici nebyl skoro žádnej provoz, takže jsme zapnuli tempomat (zde se tomu říká „cruise control“) a prostě jsme pluli na východ krajinou osvětlenou zapadajícím sluncem – moc pěkné. Krajina mezi Raleigh a pobřežím je sice téměř bez kopců, ale pole se střídá s lesy, a tak je na co se dívat. Navíc se krajina mění čím blíže jste k pobřeží - stromy v lesích jsou menší a obalené jakýmsi lišejníkem, asi z důvodu vyšší vzdušné vlhkosti.
Když jsme dorazili, tak jsme se nejprve v Kitty Hawk ubytovali v kempu, který se nám tentokrát velmi líbil (na rozdíl od toho z Carolina Beach). Sice jsme toho moc neviděli (byla totiž už tma), ale postavili jsme stan a vyrazili na narozeninovou „party“ jedné JRovi známé. Druhý den jsme navíc zjistili, že v onom kempu kdosi chová spoustu zvířat, takže jsme ani nemuseli jít do ZOO, jak se můžete přesvědčit na fotkách.
Nás ale víc zajímalo jít na pláž, protože nás pálící slunce vyhnalo ze stanu už v 8, což pro nás bylo jaksi brzo (zvlášť po celém týdnu a společenské únavě z předchozí noci).
Vyrazili jsme tedy na pláž do Corolly, což je nejsevernější město na onom ostrově a končí v něm všechny asfaltované silnice. To nás ale nemohlo zastavit, protože jeden z kluků, se kterými jsme se seznámili na oné party, měl auto s velkými pneumatikami a náhonem na všechny „čtyři“ a tak jsme vyrazili přímo přes písečné duny a zaparkovali přímo na pláži. Inu, typicky americký způsob, jak se dostat a být na pláži. Že se vám to nezdá moc romantické? No, mě taky ne, ale pláže nejsou všude tak pěkné jako v Chorvatsku a Řecku. To ale nejsou pláže oceánu, které jsou kilometry dlouhé a bez zátok, a tak dostat se někam mimo davy lidí vyžaduje patřičné vybavení.
Oceán ten den dělal bezvadné vlny, takže jsme se je snažili chytat a trochu se na nich povozit, i když jen bez prkna. Na obzoru se také objevili jakési „ploutve“, ale jednalo se o delfíny, takže jsme se nemuseli ničeho bát. Osobně jsem ještě nikdy delfíny v moři neviděl, takže mi ten pohled patřičně učaroval.
Bohužel budu muset toto vyprávění brzy ukončit, neboť dvanáctá už odbila a já musím zítra brzo vstát. Každopádně se podívejte na fotky z majáku, který stojí přímo v Corolle a dá se na něj vystoupat po točitém schodišti s 220 schody.



Zbytek víkendu proběhl v klidu a pohodě, takže vás asi zklamu, protože se tentokrát nekonala žádná dobrodružství. Až tedy na to, že mi z toho koupání zalehlo ucho a vzhledem k tomu, že ho mám dodnes zalehlé a moc na něj neslyším, tak jsem se musel objednat k doktorovi. Jak to u něj dopadlo vám napíšu během víkendu, neboť právě u něj mám být zítra ráno (tedy vlastně dnes ráno). Tak mi držte palce a vy se zatím mějte.

M.

Veverka

Ahojky! Dneska zkouším novou službu - přímé publikování obrázků. Proto vám posílám jednu veverku, jak jsem ji zachytil, když ráno seděla na našem balkóně.



Zítra nebo pozítří se budete moci podívat na fotky od moře.

Mějte se!

Fotografie z Linvillských Vodopádů a Jezera James

Zdravím všechny věrné čtenáře cestovatelského zápisníku. Vím, moc toho tady ke čtení v poslední době nepřibylo a ani dnešek bohužel nebude výjimkou. Jsem příliš zaneprázdněn prací, existenčními starostmi a zábavou, takže mi na psaní nějak nezbývá čas. Tento příspěvek vám píšu v půl jedné (pochopitelně v noci) a to se ještě musím zabalit na zítřejší výlet. Chystáme se totiž s J.R.em do městečka Corolla na Outer Banks, což jsou ty ostrovy, které tvoří vnější pobřeží Severní Karolíny.
Že sem vám posledně slíbil něco více o okolí, ve kterém žiju? Nebojte, dočkáte se, nicméně dnes vám nabídnu sérii fotografií z prostředí ve kterém vyrůstal J.R. Navštívili jsme totiž jeho rodiče ve městě Morganton a strávili tam prodloužený víkend.
V neděli jsme vyrazili do hor původně do jeskyň, ale tam byl takový nával lidí, že jsme to vzdali a šli se raději podívat na Linvillské vodopády.



Tam nás zastihl déšť a mlha, takže jsme to brzo zabalili a vrátili se zpátky do Morgantonu. Druhý den se udělalo trochu lepší počasí a tak jsme s J.R.ovými rodiči vyrazili na Jezero James, které si možná někteří z vás pamatujete z fotografií z mé první návštěvy USA. Moc se to tam nezměnilo a jak se můžete přesvědčit na fotkách, zábava tam zůstává stále stejná = jezdění na motorových člunech.



Protože už musím končit, přeji vám pěkné letní počasí, pohodovou náladu a zase se sem brzy mrkněte, protože hned po víkendu zde přibudou další fotos.

Čágoš bágoš.