Jak jsem se stěhoval aneb létající matrace

V průběhu března jsem se rozhodl, že už bylo dost bydlení s veverkami v lese a že se musím někam přestěhovat, abych byl víc mezi lidmi (už jsem si poměrně vážně povídal sám se sebou). A tak jsem zavolal jednomu kámošovi, kterého znám přes J.R.a a domluvili jsme se, že bychom si mohli pronajmout nějaký dům. A tak Brandon, jak se ten kámoš jmenuje (stejně jako ten z BH 90210), sehnal pro nás barák a na Apríla už jsme se stěhovali.
Já jsem si na stěhování mých krámů půjčil z práce Chevrolet Silverado a požádal jsem Brandona o pomoc se stěhováním. Jako první várku jsme dali na korbu onoho náklaďáčku gauč s postelí a matrací. Zdálo se mi, že je ta matrace dost těžká (je přeci plná pružin ;-) a tak jsme ony věci na korbě nijak nepřivazovali, s tím, že stejně pojedeme pomalu, a že se nemůže nic stát.
Jenže jakmile jsme najeli na hlavní silnici, kde jsem nemohl jet úplně krokem (ok, přiznávám - měl jsem tam 50 m.p.h.), tak se na nějaké nerovnosti ta matrace uvolnila a hned vzápětí ji vztlak zvednul do vzduchu. Já jsem to všechno pozoroval ve zpětném zrcátku a zdálo se mi to tak trochu neskutečné, asi jako ve filmu. Auto, co jelo za námi, to asi čekalo, a tak si nechalo odstup a v protisměru naštěstí zrovna nic nejelo. Takže když se ona padesátikilová matrace vznesla a odletěla, tak naštěstí nikoho nezabila a do ničeho nenarazila, prostě jen přistála na kraji silnice a jen z půlky zasahovala do silničního pruhu. Nemohl jsem pochopitelně dupnout na brzdy, ale co nejrychleji jsem to obrátil, abychom ji rychle odstranili ze silnice. Naštěstí nás neviděli ani žádní policajti ani nikdo nezastavil, aby mi nadával, takže jsme ji rychle naložili a jeli dál. Ani matrace při dopadu neutrpěla žádné škody, takže jsem ji jen trochu oprášil a vesele ji používám dodnes (na čem myslíte, že vám toto píšu ;-)

Zbytek stěhování už dopadl bez "vzrůša", takže létající matrace byla jediným zážitkem, který stojí za zmínku. Jak jistě tušíte, byla to náhoda, že to tak dopadlo, ale protože se vlastně nic nestalo, tak jsem si to ani moc neuvědomoval. Prostě to bylo štěstí. V novém domě jsem se už od té doby pochopitelně zabydlel, no a vy, a pokud jste už tak neučinili, se zde můžete podívat, jak že vypadá ten můj novej "domov".

Mějte se a příště: Zážitky z výletu do Virginie.

Po dlouhé době...

Uběhlo pár měsíců od mého posledního příspěvku a někteří z vás se začali ptát, co to, že už jsem přestal psát. Dá se říci, že důvodů je několik. Zaprvé, od doby, co odjel J.R. do Ekvádoru, mi tu chybí parťák na výlety, proto jsem skoro přestal cestovat. Zadruhé, psát tyto příspěvky je větší práce, než se zdá (takže jsem taky zlenivěl) a pochopitelně mám ještě jiné věci na práci. A zatřetí se mi zdálo, že ty moje zápisky nikdo nečte, a tak jsem prostě na čas vysadil a čekal, co se bude dít. No a v poslední době se hned několik lidí ozvalo, že ten můj zápisník je ale pěkná nuda. Takže za to nakonec stejně můžu já, že vy nemáte v práci co číst. No nic, co mám s vámi dělat ;-)
Rozhodl jsem se proto, že změním styl. Příspěvky budou kratší a budu je publikovat více často. Nebudu se dlouze rozepisovat, co jsem všechno dělal a kam jsem všude jel, ale spíš napíšu jen to nejzajímavější. Ti z vás, kteří chtějí vědět víc, mi můžou kdykoliv poslat komentář, email nebo prostě zavolat přes Skype, či Gizmo. No a protože to myslím vážně, tak tenhle příspěvek nebudu prodlužovat.

Teda ještě něco: Díky, že jste se ozvali. Doufám, že se u dalších zápisků z mých cest budete bavit. No a protože mám trochu skluz, tak začnu hned prvním zážitkem o tom, jak jsem se stěhoval.